Jeskyně ohnivého draka

Toto místo se nachází  Haruově mysli. Sem chodí debatovat s ohnivým drakem a zabíjet nudu, když spí

Procházím se po jakoby ve vzduchu. Všude, kam se podívám je jen jedno. Temnota. Jakoby se všude kolem rozlila černá barva.
Jdu pořád dál a dál, nemám ponětí, kam mířím. Ze začátku jsem se snažil počítat kroky, ale za chvíli mě to omrzelo. Snažím se představit si nějakej záchytný bod, abych se neztratil v temnotě. Představoval jsem si teplý a jasný plamen. To jediné utkvělo v mé paměti.
Po chvíli pochodu jsem stanul před jeskyní. Uvnitř ní zářily obrovské rudé oči. Ty byly jediné, co šlo vidět. Pokoušel jsem se odhadnout, jak velké to zvíře asi je, ale mé představy byly moc absurdní.
Kdo jsi? zeptám se opatrně a poškrábu se na hlavě. Zvíře jednou překvapeně mrklo. Do ticha se ozval hluboký hlas: Hmmm? Copak si mě nepamatuješ, maličký? Já jsem ten, co ti našeptával, popostrkoval tvé umění. Dal jsem ti sílu mocného ohně. Já jsem mocný ohnivý drak. Drak si odfrkl a z jeskyně se vynořil tenký proud ohně.
Sedl jsem si na zem a s úsměvem se zeptal: Jak se jmenuješ, mocný ohnivý draku? Trochu překvapeně se na mě podíval a zasmál se. Jeho hluboký smích se odrážel od stěn jeskyně a násobil se.
Zábavný člověče. Už dlouho se mě na to nikdo neptal. Bylo to tak dávno, že si ho já sám stěží pamatuji, ozval se a znovu mrkl.
Chvilku jsem čekal a pak jsem se netrpělivě zavrtěl. Povíš mi ho teda? zeptal jsem se po chvíli. Poškrábal jsem se na hlavě a zvědavě jsem se mu díval do obrovského oka.
Drak na mě znovu překvapeně pohlédl a trochu vytřeštil oči. Myslíš to vážně? zeptal se ohromeně. Z jeskyně vyletěl proud ohně a drak zúžil oči. Nedělej si ze mně legraci, maličký! varoval mě a pohrdavě se na mě podíval.
Nechápavě jsem se na něj podíval a usmál se. Kdo si tu dělá legraci, řekl jsem nepochopeně a přišel jsem pomalu k drakovi. Jakmile jsem došel k němu, rozlilo se jeskyní světlo a osvětlilo draka. Ten z něj začal trochu mžourat, já toho využil a přiblížil jsem se k němu. Došel jsem k jeho tlapě, kterou si podpíral hlavu a chytl jsem ho za jeden z drápů. Prý se jmenuji Haru, představil jsem se a usmál jsem se.
Drak se na mě chvilku díval, nevěděl, co si má myslet. Trochu potřásl tlapou, až jsem spadl a vycenil zuby do úsměvu. Líbíš se mi, škvrně. Jmenuji se Flamma, zaduněl nakonec a trochu přivřel oči.
Zvedl jsem se a přešel na jeho tlapě k jeho čumáku. Fascinovaně jsem na něj hleděl podíval jsem se nahoru do jeho oči. Zblízka vypadaly ještě větší, než se zdály zdálky. Těší mě, přiznal jsem se a popošel dozadu. Sedl jsem si na jednu šupinu na tlapě a čekal. Po chvíli se drak ozval a my si začali povídat o tom, co to pro mě znamená.
Po několika hodinách klábosení to drak ukončil slovy: Je načase se vzbudit. Nechápavě jsem se na něj podíval. Všechno najednou zmizelo a já se blížil k jasnému světlu.

Objevím se před vchodem do jeskyně. Zaraduji se nad mým úspěšným příchodem a usměji se. Nazdár, křiknu na Flamma pozdrav a poškrábu se na hlavě.
Drak pomalu otevře oči a zvedne hlavu. Vydechne trochu ohně a párkrát mrkne. Maličký, co máš na srdci? zeptá se mě zvědavě a nastaví přede mne tlapu. Vydrápu se na ní a nechám ho, ať si ji přisune blíž.
Přišel jsem k tobě s prosbou. Chtěl bych se naučit něco s ohněm. Jsi přece ohnivý drak, ne? ujišťuji se.
Tak oheň, jo? konstatuje a na chvilku se odmlčí. Pohlédne mi do očí a promluví: Opravdová manipulace s ohněm není tak jednoduchá, jak si myslíš. Oheň se nerad nechává krotit, má rád svobodu a možnost rozšíření. Abys plně ovládl oheň, musíš se cítit jako on a chápat jeho podstatu. Teprve pak s ním můžeš spolupracovat.
Trochu nechápavě jsem na něj hleděl, ale přikývl jsem a povstal. Děkuji, myslím, že tomu rozumím, poplácám ho na nozdrách a začnu se soustředit. Zavřu oči a po chvíli zmizím